Nejčastější otázky a odpovědi - FAQ

Český statistický úřad stanovuje zpravodajskou povinnost na základě §§ 10, 11 a 15 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona vydává ČSÚ před začátkem každého kalendářního roku (do 30. 11.) po předchozím schválení Parlamentem ČR ve Sbírce zákonů "Vyhlášku, kterou se stanoví Program statistických zjišťování na rok ....". V tomto Programu je pro každé statistické zjišťování uveden okruh zpravodajských jednotek, kterých se vyplnění a předložení konkrétních výkazů týká. Kritériem pro to, které výkazy bude zpravodajská jednotka předkládat, je její zařazení podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) a dále pak, zda konkrétní zjišťování je vyčerpávající (plošné) nebo výběrové, přičemž výběrové soubory jednotek se stanoví na základě matematicko-statistických metod (jsou pro každé ekonomické odvětví odlišné).
Podrobné informace najdete přímo ve znění Zákona č. 89/1995 Sb, o státní statistické službě nebo v Programu statistických zjišťování.
Jaké výkazy musí vyplnit vaše firma v daném roce, nejlépe zjistíte v aplikaci Výkazy podle IČO. Zde se vám po zadání IČO vaší firmy zobrazí seznam požadovaných výkazů.

Elektronický sběr dat znamená, že výkaz přímo vyplníte v počítači a odešlete prostřednictvím internetu. Veškeré informace o elektronickém sběru dat najdete na stránce Elektronický sběr dat. V případě problémů volejte na telefon 274 052 559 nebo pište na e-mail petr.bouc@czso.cz, kde vám ohledně výkazů a elektronického sběru dat rádi poradí.
Vzory statistických výkazů najdete na stránce Vzory statistických výkazů, zde si v levém menu vyberete typ výkazu (např. čtvrtletní za rok 2009). Tímto způsobem si daný formulář můžete vytisknout, vyplnit a zaslat do ČSÚ poštou.

Ano, povinnost vyplývá ze zákona č. 89/1995 Sb.. Paragraf 10 tohoto zákona zmiňuje Program statistického zjišťování, který je každoročně vydáván formou vyhlášky. Tento program parametricky definuje okruh zpravodajských jednotek pro jednotlivé výkazy; pro subjekty s popsanou charakteristikou je potom předložení výkazu povinné.

Téměř u všech výkazů je z důvodu snížení zátěže respondentů použita metoda výběrového zjišťování. Výběr ekonomických subjektů je založen na charakteristice jednotlivých subjektů, a to především převažující činnosti, velikosti subjektu vyjádřené počtem zaměstnanců, výší aktiv či obratu. Při použití výběrového způsobu zjišťování je důležité rozdělit statistický soubor ekonomických subjektů tak, aby ve vybraných skupinách byly pokud možno statistické jednotky co nejvíce podobné a byly splněny požadavky na kvalitu odhadu (vybírá se obvykle vzorek 1, 3 nebo 5 % z celkového souboru jednotek splňujících dané charakteristiky). Takto vybrané subjekty pak tvoří skupinu skutečně šetřených jednotek. Výběrové soubory jsou tvořeny každoročně znovu, přičemž od roku 2008 je dodržován princip negativní koordinace (podniky jsou vybírány tak, aby byl každý podnik vybrán v běžném roce v co nejmenším počtu zjišťování). Zpravodajská povinnost k tomuto typu zjišťování vzniká zahrnutím ekonomického subjektu do výběrového souboru.

U některých druhů výkazů není podstatné, zda šetřená činnost převažuje (např. ubytovací služby). Významné je, že sledovanou činností se rovněž zabývá (dle klasifikace v RES). Pokud není záznam v RES chybný (pokud je, měl by být na základě hodnověrných dokladů opraven), i na takovýto subjekt se vztahuje výkaznická povinnost.
Do některých šetření je jednotka zařazena na základě převažující činnosti. Pouze v případě, kdy tato činnost prokazatelně převažující není, není nutné výkaz vypracovat. Je však nezbytné předložit Českému statistickému úřadu (dále ČSÚ) písemný doklad, na jehož základě ČSÚ provede změnu zápisu ve svém registru.

Vyplněním a odevzdáním výkazu vykazující jednotka přispívá k tomu, co je základním smyslem činnosti Českého statistického úřadu. Účel statistických zjišťování vyplývá z § 1 odst.1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, kde je uvedeno, že vykázané údaje slouží k „vytváření statistických informací o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, poskytování statistických informací a jejich zveřejňování.“
Vámi poskytnuté informace slouží pro výpočet hrubého domácího produktu, míry inflace apod., dále tvoří základ pro tvorbu hospodářské politiky ČR (např. rozvoj infrastruktury, omezení negativních dopadů na životní prostředí), ovlivňují příspěvky ČR do EU a také čerpání dotací z fondů EU. Užitek a potřebnost sběru dat nejsou dány tím, že Český statistický úřad údaje shromáždí, ale že o získaných skutečnostech poskytne informace jiným místům, např. státním orgánům a institucím, která na jejich základě budou přijímat rozhodnutí a opatření směřující k rozvoji společnosti.
Údaje slouží také pro informování veřejnosti, pro potřeby podnikatelské sféry, vědeckou a výzkumnou činnost a v neposlední řadě i pro plnění informačních povinností ČR vůči mezinárodním organizacím a zahraničním subjektům (Eurostat, OSN, EU, ECB, OECD atd.). Možností využití je mnoho, právě tak jako je hodně těch, kteří se o získané informace zajímají.

Seznam respondentů, náležející ke každému šetření, je vytvářen na základě kritérií vyjmenovaných v programu statistických zjišťování. Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě nám neumožňuje z tohoto seznamu vyřadit jakýkoliv ekonomický subjekt ani ukončit jeho zpravodajskou povinnost dle subjektivních hledisek.

Nejvhodnějším způsobem je návštěva internetové adresy:
http://apl.czso.cz/pll/vykwww
Nejčastěji používaným typem identifikace je identifikační číslo – IČ (IČO). Jsou však úseky, kde identifikátorem IČ není, např. oblast cestovního ruchu používá tzv. paginu. Je vhodné typ identifikátoru zvolit.
Nutné je zvolit rok, ve kterém má být výkaz zpracován (a předložen).
Zásadně však platí, že o povinnosti zpracovat a předložit výkaz je jednotka zpravena vždy korespondenčně a zároveň obdrží i určené výkazy.

Nejvhodnějším způsobem je návštěva internetové adresy:
http://apl.czso.cz/pll/vykwww
Nejčastěji používaným typem identifikace je identifikační číslo – IČ (IČO). Jsou však úseky, kde identifikátorem IČ není, např. oblast cestovního ruchu používá tzv. paginu. Je vhodné typ identifikátoru zvolit.
Nutné je zvolit rok, ve kterém má být výkaz zpracován (a předložen).
Zásadně však platí, že o povinnosti zpracovat a předložit výkaz je jednotka zpravena vždy korespondenčně a zároveň obdrží i určené výkazy.

Protože v ČR existuje možnost účtovat v hospodářském a nikoli v kalendářním roce, vyplývá z toho pro podniky s takovýmto účetnictvím možnost vyplňovat výkazy analogicky ne za kalendářní, ale za hospodářský rok. Problém nastává u ukazatelů, které jsou vázány na zpracování roční uzávěrky, neboť ta ještě nemusí být provedena (hospodářský rok v době vyplňování výkazu ještě není ukončen). V tomto případě je třeba, aby zpravodajská jednotka provedla tzv. kvalifikovaný odhad, tedy odhadla očekávaný údaj. Tento postup je zcela v souladu s praxí dlouhodobě ověřenou v ostatních evropských zemích a byl schválen jako odpovídající Nařízením a metodice EU.

Definice statistických ukazatelů můžete najít na našich stránkách na několika místech:

1. V části Definice ukazatelů lze vyhledat definice ukazatelů použitých ve statistických výkazech ČSÚ.
2. V aktuální Statistické ročence České republiky je vždy na úvod každé tematické kapitoly metodika. Tam jsou opět vysvětleny používané statistické pojmy.

Pokud nenajdete hledané informace, obraťte se prosím na naše informační služby: infoservis@czso.cz, tel. 274 052 765, 274 052 648, 274 052 304.

Tyto číselníky spolu s dalšími najdete na našich stránkách na portálu Statistického metainformačního systému. Zde najdete seznam všech číselníků používaných v ČSÚ.

Klasifikace a informace o nich najdete na stránce Klasifikace. Zde si vyberete klasifikaci, o kterou máte zájem, tedy například Klasifikace produkce (CZ-CPA).

Klasifikace a číselníky jsou zveřejněné na internetových stránkách ČSÚ v rubrice Klasifikace, číselníky. V elektronické podobě (CD, disketa) si je můžete také objednat na adrese ciselniky@czso.cz nebo na telefonech 274 052 799 a 274 053 115. V tištěné podobě je můžete zakoupit v prodejně ČSÚ, Na padesátém 81, Praha 10 (u stanice metra Skalka) a v prodejně nakladatelsví Scientia, Radimova 37/50, Praha 6, telefon 233 083 110.

V příloze 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je uveden seznam služeb, podléhajících snížené sazbě, pomocí kódů klasifikace SKP. Kódy statistické klasifikace převzalo za účelem stanovení sazby DPH Ministerstvo financí, přebírá tedy plnou zodpovědnost za užití této klasifikace a dotaz je třeba směřovat na tuto instituci.

V příloze 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno třídění hmotného majetku do odpisových skupin pomocí kódů klasifikace SKP a CZ-CC. Obě klasifikace včetně vysvětlivek jsou zveřejněny na našich internetových stránkách v záložce Klasifikace.

ČSÚ poskytuje bezplatnou metodickou pomoc při zatřídění činnosti dle klasifikace CZ-NACE, příp. výrobků a služeb dle klasifikace CZ-CPA, pouze za účelem správného vyplnění statistických výkazů. Kódy statistických klasifikací však mohou být použity i pro jiné než statistické účely, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Stanovení takového používání statistických klasifikací však již není v kompetenci ČSÚ. Pokud tak některý orgán státní správy učiní, přebírá plnou zodpovědnost za takové užití klasifikací a dotaz je třeba směřovat na tento orgán či instituci.
Veškeré klasifikace a číselníky jsou přístupné na internetových stránkách ČSÚ v záložce Klasifikace, číselníky.

Všechny základní údaje o firmách najdete přes "Vyhledávání v RES" (RES - Registr ekonomických subjektů), kde zadáte svoje IČO nebo název firmy a aplikace Vám poskytne výše uvedené informace o Vaší firmě.

Nejrychlejší možností je vyhledávání v Registru ekonomických subjektů na našich internetových stránkách. Ve Vyhledávání v aplikaci RES zadejte do vyhledavače obchodní název hledané firmy. Další možností je dotaz e-mailem na adrese resinfo@czso.cz nebo telefonicky na čísle +420 274 052 733.

Neexistuje žádná právní norma, která by určovala, zda je správné používat pro pojem "Identifikační číslo" zkratku "IČO" nebo "IČ". Užívají se obě zkratky, závisí to zcela na dohodě. Podle platné vnitřní normy ČSÚ používá náš úřad zkratku IČO vycházející z původního názvu "Identifikační číslo organizace", je to však norma platná pouze pro Český statistický úřad..

Identifikační číslo (IČO) přidělují pracoviště správy Registru ekonomických subjektů ČSÚ ostatním ekonomickým subjektům, tj. právnickým osobám, které vznikají jiným způsobem než zápisem do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku nebo rejstříku obecně prospěšných společností vedených obchodními soudy, které nejsou v evidenci občanských sdružení a v evidenci politických stran a hnutí ministerstva vnitra nebo v evidenci církví a náboženských společností ministerstva kultury, organizačním složkám státu nebo fyzickým osobám s oprávněním k podnikatelské činnosti vydaným jiným orgánem než živnostenským úřadem.
Více informací o IČO a jeho přidělení najdete na stránce Přidělování IČO.
Pokud znáte název určité firmy a potřebujete zjistit její IČO, využijte jednoduchého Vyhledávání v RES (Registru ekonomických subjektů).

Informace o přidělování IČO najdete na našich internetových stránkách v části Přidělování IČO.
Formulář pro oznámení právnického subjektu (firmy) při vzniku, změně nebo zániku najdete na stránce Objednávky, formuláře..

Ano, existuje databáze Registr ekonomických subjektů (RES), kterou ČSÚ vede ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Pro více informací se prosím podívejte na stránky Registr ekonomických subjektů, kde najdete také Vyhledávání v RES. Zde stačí zadat název nebo IČO firmy a dozvíte se základní veřejné informace o této firmě. Pokud máte speciální požadavky, můžete využít služby Výběry z Registru ekonomických subjektů.

Registr ekonomických subjektů (dále jen RES) vedený Českým statistickým úřadem podle § 20 zákona č.89/1995 Sb., o státní statistické službě, je veřejným seznamem - databází ekonomických subjektů (firem). Zápis do registru má pouze evidenční význam. Ekonomické subjekty, kterými se rozumí právnické subjekty a fyzické osoby s postavením podnikatele, se do registru zapisují na základě údajů, které ČSÚ získal podle zvláštních zákonů nebo podle zákona o státní statistické službě. Registr se pravidelně aktualizuje a každé čtvrtletí jsou k dispozici informace o počtu evidovaných subjektů podle vybraných základních třídících hledisek. O základních charakteristikách podniků a podnikatelů v ČR vypovídají dosud vydané publikace.
Více informací najdete na stránce Registr ekonomických subjektů (IČO).

Požadovaný výběr z databáze RES si můžete objednat e-mailem na adrese resinfo@czso.cz nebo telefonicky na čísle 274 052 733. Více informací najdete na stránce Výběry z RES a v Ceníku informačních služeb a produktů

Databázi Registr ekonomických subjektů (RES) lze objednat e-mailem na adrese resinfo@czso.cz nebo telefonicky na čísle 274 052 733. Bližší nformace najdete také na stránce Registr ekonomických subjektů a v Ceníku.

Aktuální informace o bytové výstavbě najdete ve čtvrtletní publikaci ČSÚ Bytová výstavba. Zde se podívejte do tabulky č. 3 a 8.
Pro přehled za delší časové období doporučujeme Analýzu bytové výstavby v územích České republiky 1997-2005, pro rok 2006 Analýzu bytové výstavby v roce 2006.

Ceny bytů naleznete v publikaci ČSÚ Ceny sledovaných druhů nemovitostí v letech 2004 - 2006. Nejnovější informace o cenách ve stavebnictví můžete nalézt také v aktuální čtvrtletní publikaci Indexy cen stavebních prací, stavebních děl a nákladů stavební výroby.

Při připojení na jakýkoli server si počítač zkontroluje, zda se již na daný server připojoval. Jestliže ano, nabídne vám ta data, která si uložil při poslední návštěvě. Chcete-li mít data aktuální, klikněte ve vašem prohlížeči na ikonu "AKTUALIZOVAT". Další možností je klávesa F5.

V otázce psaní názvů ulic začínajících předložkou panuje obecně určitý zmatek, pokud jde o ulici "Na padesátém", bylo zjištěno, že:
o v ÚIR-ADR je zapsáno s malým p, ve vyhledávání najde i s velkým P
o na webu vyhledáno Googlem - objevují se obě varianty (včetně třetí - hůlkové)
o zastávka autobusu "Na Padesátém" v jízdním řádu je zapsána s velkým P.

Pracovnice Magistrátu hl. m. Prahy, odbor občansko-správní potvrdila, že ulice Na padesátém vznikla ve 30. letech a podle tehdy platných pravidel byla zapsána s malým p. Protože je takto již zapsána a zaevidována, pravopis se již u jejího názvu nemění a měla by být psána s malým p.

Ústav pro jazyk český uvádí k názvům veřejných prostranství začínajících předložkou kromě jiného i toto:
V názvech ulic, nábřeží, sadů, zahrad a jiných prostranství, podobně jako v názvech domů, restaurací, lékáren, galerií apod., které začínají předložkou, píšeme s velkým písmenem také první jméno po předložce, například Na Pískách, Ke Kamenici, K Vinici, Na Bukovině, Na Hrádku, K Blahobytu, K Višňovce, Na Drážce, K Olšině, Na Okrouhlíku, Na Hroudě apod.
Tento způsob psaní zavedla PČP 1993. Inovace sledovala cíl zjednodušit dřívější dvojí způsob psaní, které se řídilo poměrně složitou zásadou: Aby se byl mohl píšící rozhodnout, zda napsat Na Bukovině, Na Skalce, anebo Na bukovině, Na skalce, musel vědět, jak pojmenování vzniklo. Musel například vědět, zda jde o pojmenování podle zaniklé osady Bukovina, Skalka - v tom případě bylo třeba psát Na Bukovině, Na Skalce, anebo o pojmenování podle přírodního útvaru, lesa nebo skály - pak bylo třeba psát Na bukovině, Na skalce. Takové historické znalosti lze u laiků, zejména u žáků základních škol stěží předpokládat; ani sekretářka, která píše denně desítky adres, nemůže trávit hodiny ověřováním historicky náležitých způsobů psaní.
Nový, jednotný způsob psaní má píšícím pomoci: nemusí už pátrat po původu pojmenování, což není vždy snadný úkol.
Tento způsob je závazný pro školy. Vzhledem k ostatní veřejnosti jej lze chápat jako doporučení, jehož nedodržování nelze nijak sankcionovat. Máme však už mnoho dokladů o tom, že uživatelé jazyka, a to jak jednotlivci, tak i veřejné instituce, si na nový způsob psaní zvykají a přijímají jej.

Podle platných pravidel českého pravopisu by se tedy mělo psát velké P, podle zvyklosti malé p, přičemž obě varianty mají své odůvodnění. A protože se snažíme držet hesla "co je psáno, je i dáno", bylo rozhodnuto psát v nové adrese Českého statistického úřadu malé p. Takže naše nová adresa je:

Český statistický úřad
Na padesátém 81
100 82 Praha 10

Na internetové adrese ČSÚ.
Do pole Identifikace respondenta zadejte IČO, zpracování v roce 2009 a potvrďte nabídku Hledat respondenta.
Určující pro výkaznickou povinnost respondenta je obesílací dopis z ČSÚ.

Reprezentantem je myšlen každý konkrétní výrobek firmy, definovaný svými technickými a užitnými parametry, popřípadě i odebraným množstvím a obchodními a platebními podmínkami určujícími cenu. Konkrétní výrobky ke sledování vybírá v rámci stanovené šestimístné skupiny SKP zpravodajská jednotka. Základním kritériem výběru výrobků je významný podíl na celkovém objemu tuzemského prodeje a předpoklad, že výrobky budou perspektivně předmětem prodeje.

CZ-CPA je Klasifikace produkce, která byla vytvořena na základě evropského standardu CPA 2008 a pro statistické účely s platností od 1. 1. 2008 nahradila Standardní klasifikaci produkce (SKP). Klasifikace CZ-CPA je spolu s dalšími klasifikacemi a číselníky k dispozici na internetových stránkách ČSÚ v záložce Klasifikace.

Ochrana důvěrnosti vykázaných údajů je zajištěna zákonem č. 89/1995 Sb. O státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

Podle zákona 89/1995 Sb., § 21, § 22 se každému ekonomickému subjektu přiděluje pouze jedno IČO.

Je třeba vzít v úvahu, kým byla IČO přidělena. Nejčastější případy jsou:

• obě IČO přidělil Živnostenský úřad
• jedno IČO přidělil Živnostenský úřad a druhé Obecní úřad (samostatně hospodařící rolník)
• jedno IČO přidělil Živnostenský úřad a druhé Český statistický úřad

Po rozhodnutí, které IČO budu používat, je nutné nahlásit zrušení druhého IČO na příslušném úřadě, který IČO přidělil (ukončení IČO přidělené samostatně hospodařícímu rolníkovi řeší v současné době obce s rozšířenou působností, kam byla evidence z jednotlivých obcí převedena).

Pro vyplňování papírového i elektronického výkazu platí, že políčko se vyplní tehdy, pokud tato hodnota existuje (tzn. statistický jev vznikl), a to i v případě, že ve zjišťovaném období nabývá hodnoty 0 (např. účetní zůstatek daného účtu je roven nule, ostatní mzdové náklady byly plánovány, ale v jednom měsíci zjišťování se nevyplácely apod.). Pokud statistický jev nevznikl, políčko výkazu se ponechá prázdné (nevyplněné). Při dalším statistickém zpracování zachází ČSÚ s prázdnými (nevyplněnými) políčky jinak, než s vykázanou nulou.

Protože v České republice existuje možnost provádět účtování za hospodářský a nikoliv za kalendářní rok, mají podniky s takovýmto systémem účetnictví možnost vyplňovat výkazy ne za kalendářní, ale za hospodářský rok. Problém nastává u ukazatelů, které jsou vázány na zpracování roční účetní uzávěrky, neboť ta ještě nemusí být v době vyplňování výkazu provedena (hospodářský rok ještě není ukončen). V tomto případě je třeba, aby zpravodajská jednotka provedla tzv. kvalifikovaný odhad, to znamená odhadla očekávaný údaj.
Tento postup je zcela v souladu s praxí dlouhodobě ověřenou v ostatních evropských zemích a byl schválen jako odpovídající Nařízením a metodice EU.

Český statistický úřad trvale posuzuje administrativní zátěž respondentů statistických šetření s cílem tuto zátěž optimalizovat ve vztahu ke kvalitě statistických výstupů.
Snížení zátěže respondentů je dosahováno využitím výběrových metod šetření, sběru dat po internetu, redukcí souborů statistických jednotek a řízenou rotací respondentů v oblastech malých a středních podniků. Nemalý vliv na snižování zátěže respondentů má zjednodušení formulářů statistických zjišťování. Pravidelně jsou analyzovány obsah a rozsah statistických zjišťování z hlediska potřeb (povinnosti) prezentace statistických informací s relevancí k ČR, ESS a mezinárodním institucím.

Dalším prvkem je integrovaný systém registrů jako moderního zdroje údajů pro statistiku a zvyšování podílu využívání administrativních zdrojů dat (zjištěných v rámci evidencí a registrů ostatních orgánů státní správy). Administrativní data jsou využita jako náhrady za zjišťování nebo verifikaci dat ze zjišťování a pro zkvalitňování statistických registrů.
ČSÚ spolupracuje se správci administrativních zdrojů dat na možném zvyšování relevance (koherence) administrativních dat pro účely statistických šetření. .